Krátká epizodka - pavoučí útok - 8.1.2026
Vážené čtenářky a čtenáři,
pro nový rok jsem si slíbila, že vás budu více zásobovat "tragickým" osudem Šílené účetní. Mám pro vás tedy krátkou akci z dnešního rána.
Někteří z vás vědí, že mám panickou hrůzu z pavouků..... Ano vím, .... jak může někdo bydlet skoro v lese, když se bojí pavouků..... Na svou obranu musím podotknout, že můj boj s těmito megatvory se velmi zlepšil. Z 90% už je dokážu zabít a rozhodí mě to jen tak na 4-8 hodin (urputného třesu a pláče....).
Takže..... v klidu si sedím na gauči a objednávám přes telefon, když má neohrožená jezevčí holčička Terry (Terror) vyletí z pelíšku a začne nervózně chodit sem a tam...... Klasicky si člověk řekne.... aaaa potřebuje čůra. Tak se tedy neochotně zvedám (byly jsme před 15 minutami a venku je -12 stupňů) a vidím, že kousek od pelíšku něco leží.... Je to tmavé, obrovské (i když to nedokážu na dálku hned identifikovat - divné nechápu) a vypadá to jako nějaký chuchvalec.... "To jste zase, vy dvě trubky, rozložily nějakého plyšáka????"
Pomalu se přibližuji (ačkoli je vzdálenost mezi Šílenou účetní a chuchvalcem zhruba 1,2 metru, trvá mi to docela dlouho) a vidím, že to není chuchvalec, ani žádná část plyšáka...... JE TO MEGA PAVOUK, hnusnej, tlustej eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee.
Abych se dostala k jádru pudla.... mám doma dvě fenky jezevčíka (všichni víte)... tedy lovecké "šelmy", které nejraději hrabou a zabíjejí myšky. A pavouky jako ne???? Proč???? Proč zrovna já????
Neohroženě (samozřejmě s pantofličkou na nožičce) asi 20x na toho pavouka dupnu a bojím se bojím, že se ještě pohne. Dobrý nepohne. Ty dvě trubky sedí vyděšené na gauči a čumí, co panička řve a dupe.....
Atari se rozhodne to prozkoumat, dojde k placce z pavouka, přičichne a vyděšeně utíká do předsíně. Super odvaha, fakt díky za pomoc.
Výsledkem je, že uprostřed obýváku leží rozmáznutý pavouk, já se ho bojím zlikvidovat, že se ještě probere, a trubky se mu obě vyhýbají obloukem.....
Klepu se a pláču, ale jsem pevně rozhodnutá dojet si pořídit slepici.... prý pavouky žerou.
Závěrem vás uklidním, že za pár minut odjíždím z tohoto strašidelného domu na psychoterapii, takže budu v pohodě. Ty dvě, ať si tu těch pár hodin s tou plackou užijou.
A pokud náhodou někoho zarazilo, že Šílená účetní chodí na terapii, tak o účetních nic nevíte. Účetní bez terapie, to je jako cola bez rumu, tonic bez ginu..... Dá se to, ale není to ono
Tak zatím moji čtenáři.... pac a pusu a dup na pavouky
Vaše Šílená účetní
Komentáře
Okomentovat